Společnost Panasonic velmi ráda překvapuje a kapesní ultrazoom Lumix TZ100 je jedním z typických příjemných překvapení. V malém těle nabídne 10× optický zoom i velký 1" snímač. Umí i 4K videosekvence. Jak si povede v testu?
Diskuze k článku: Panasonic Lumix TZ100: luxusní ultrazoom
23.5.2016, Milan Šurkala, recenze
Ahoj,
měl bych takovou prosbičku - pokud byste si měli vybrat mezi FZ300 a recenzovaným TZ100, který z těchto dvou fotoaparátů byste preferovali? Sháním nějaký foťák na cestování pro sestru (tzn. focení převážně krajin/lidí, občas makro atd.) a rozhoduji se právě mezi těmito dvěma kousky.
Za sebe preferuji FZ300 i přes menší čip v porovnání s TZ100, ale nevím, jestli FZ300 není pro holku už trochu moc těžký a velký. Kdybychom ale toto pominuli, který z těchto dvou fotoaparátů na tom je obrazově lépe?
Předem díky za jakoukoliv radu a odpověď.
měl bych takovou prosbičku - pokud byste si měli vybrat mezi FZ300 a recenzovaným TZ100, který z těchto dvou fotoaparátů byste preferovali? Sháním nějaký foťák na cestování pro sestru (tzn. focení převážně krajin/lidí, občas makro atd.) a rozhoduji se právě mezi těmito dvěma kousky.
Za sebe preferuji FZ300 i přes menší čip v porovnání s TZ100, ale nevím, jestli FZ300 není pro holku už trochu moc těžký a velký. Kdybychom ale toto pominuli, který z těchto dvou fotoaparátů na tom je obrazově lépe?
Předem díky za jakoukoliv radu a odpověď.
Odpovědět0 0
Na cestování bych bral spíše TZ100. Ty menší rozměry se hodí např. už i tím, že se to dá strčit např. do kapsy u zimní bundy, což s FZ300 tak jednoduše nepůjde. Lépe se to nosí i celodenně v ruce na poutku. Obrazově je to těžké srovnat, protože v některých situacích na tom bude lépe TZ100 (zejména široký úhel záběru), někdy zase FZ300 (zejména při zoomování, kdy má jednak delší dosah, který je u TZ100 nutno nahradit výřezem, jednak nižší citlivostí díky lepší světelnosti, což vyrovná nevýhodu menšího snímače).
Odpovědět0 0
Ja osobne konkretne s FZ300 nemam ziadne prakticke skusenosti, ale mam toho hodne nafoteneho s FZ200, co je v podstate to iste ako FZ300 (rovnake parametre snimaca aj objektivu), preto predpokladam, ze FZ300 bude na tom podobne (a mozno ako novsi model aj lepsie).
Ale k samotnemu porovnaniu. Pokial to ma byt na dovolenku a cestovanie, kde sa bude fotit vecsinou cez den a za dobreho svetla, jednoznacne doporucujem FZ300. TZ100 foti velmi dobre, ale fotky z FZ200 sa mi subjektivne zdaju take lepsie, voci fotkam z TZ100 proste "maju stavu". Prirovnal by som to ako fotenie kvalitnym pevnym sklom voci foteniu setakom. Objektiv v FZ200 mi pride kresebne celkovo lepsi - lepsie prenasa kontrast, celoplosne dava ostrejsiu kresbu, a pride mi ze ma aj (cisto subjektivne) celkovo lepsie farby (to bude mozno prave tym lepsim prenosom kontrastu). Preto je podla mna na dovolenkove fotenie ovela vhodnejsi.
Samozrejme aj TZ100 foti vyborne, ku kvalite ako takej nemam vaznejsie vyhrady, len mi tie fotky z neho voci fotkam z FZ200 pridu take nevyrazne a (laicky napisane) nie je tam az taky "wow" efekt.
Jedinymi vyhodami TZ100 voci FZ200/300 je mensia vaha a velkost, a lepsia schopnost fotit vo velmi slabom svetle (nocne fotky z ruky a pod.).
Inak ja osobne vsade so sebou ako prirucny zapisnik nosim TZ100 (ten sa mi dokonca vojde aj do vrecka na koseli), ale ak viem, ze idem fotit nieco vaznejsie (akakolvek fotoakcia, vylet ci dovolenka), zasadne na toto beriem FZ200.
Takze ja by som to uzavrel takto: Ak sestre nevadi nosit na krku vecsi a tazsi FZ300, isiel by som jednoznacne do neho, ak by vyslovene chcela nieco malicke do vacku, potom TZ100, aj s nim urobi pekne fotky.
Ale k samotnemu porovnaniu. Pokial to ma byt na dovolenku a cestovanie, kde sa bude fotit vecsinou cez den a za dobreho svetla, jednoznacne doporucujem FZ300. TZ100 foti velmi dobre, ale fotky z FZ200 sa mi subjektivne zdaju take lepsie, voci fotkam z TZ100 proste "maju stavu". Prirovnal by som to ako fotenie kvalitnym pevnym sklom voci foteniu setakom. Objektiv v FZ200 mi pride kresebne celkovo lepsi - lepsie prenasa kontrast, celoplosne dava ostrejsiu kresbu, a pride mi ze ma aj (cisto subjektivne) celkovo lepsie farby (to bude mozno prave tym lepsim prenosom kontrastu). Preto je podla mna na dovolenkove fotenie ovela vhodnejsi.
Samozrejme aj TZ100 foti vyborne, ku kvalite ako takej nemam vaznejsie vyhrady, len mi tie fotky z neho voci fotkam z FZ200 pridu take nevyrazne a (laicky napisane) nie je tam az taky "wow" efekt.
Jedinymi vyhodami TZ100 voci FZ200/300 je mensia vaha a velkost, a lepsia schopnost fotit vo velmi slabom svetle (nocne fotky z ruky a pod.).
Inak ja osobne vsade so sebou ako prirucny zapisnik nosim TZ100 (ten sa mi dokonca vojde aj do vrecka na koseli), ale ak viem, ze idem fotit nieco vaznejsie (akakolvek fotoakcia, vylet ci dovolenka), zasadne na toto beriem FZ200.
Takze ja by som to uzavrel takto: Ak sestre nevadi nosit na krku vecsi a tazsi FZ300, isiel by som jednoznacne do neho, ak by vyslovene chcela nieco malicke do vacku, potom TZ100, aj s nim urobi pekne fotky.
Odpovědět0 0
len treba dokupit par veci - adapter na filtre, bez polarizacneho sa neda cestovat. Dokupit pridavny gumeny grip nech nevypadne z ruky a aspon dve nahradne baterie. Viac netreba. Uz rok nevlacim D7100 s troma objektivmi a vobec nelutujem. :) Namiesto 3kg nosim 300g, viac mi netreba. Doma ma vytlacene fotky meter x meter.
Odpovědět0 0
S tymi dvomi nahradnymi bateriami by som to nevidel az tak nutne. Podobne ako ostatne high-end ultrazoomy Panasonicu, aj tento ma doslova fenomenalnu vydrz baterie. Na plne nabitu bateriu som dokazal spravit cca 700 fotiek - a az potom zmizol prvy dielik z ukazovatela baterky. Bateriu sa mi podarilo temer uplne vybit iba raz v zivote - to som nahraval dvojhodinovy koncert na Full HD 50 FPS a popri tom (priamo v priebehu natacania videa) este nacvakal cca 500 fotiek.
Odpovědět0 0
Pravdu nemá úplně ani J77 a ani ostatní. S tímto problémem se potýká astrofotografie. A samozřejmě se používá multiexpozice. Ale je nutné na jednu expozici "nasbírat" dostatečné množství světla.
Hot pixely umí foťáky odstraňovat. Ovšem jen do určité délky snímání. Na netu jsou návody, jak přemapovat pro odstranění hot pixelů. Ovšem mám zkušenosti, že to funguje jen do určité délky expozice, pak se stejně objeví. A je nutné buď vyvolání rawu v sw, který umí odstranit hot pixel nebo nechat foťák použít dark frame nebo dark frame použít sw, pokud to umí.
Pro pochopení problému je dobré se podívat na workflow sw DeepStarStacker. Mj., čím více expozic, (včetně dark frame), tím lepší a detailnější fotky.
Hot pixely umí foťáky odstraňovat. Ovšem jen do určité délky snímání. Na netu jsou návody, jak přemapovat pro odstranění hot pixelů. Ovšem mám zkušenosti, že to funguje jen do určité délky expozice, pak se stejně objeví. A je nutné buď vyvolání rawu v sw, který umí odstranit hot pixel nebo nechat foťák použít dark frame nebo dark frame použít sw, pokud to umí.
Pro pochopení problému je dobré se podívat na workflow sw DeepStarStacker. Mj., čím více expozic, (včetně dark frame), tím lepší a detailnější fotky.
Odpovědět0 0
Jenže diskuze je právě o tom, když se na tu jednu expozici "nenasbírá" dostatečné množství světla. Pochopitelně, že čím více snímků, tím se snímek zlepšuje, otázkou ale je, zda by byla kvalita lepší, kdyby se ta expozice udělala jen jedna a velmi dlouhá. Při testu jsem používal dark frame (ve fotoaparátu) v obou případech, přesto bylo výrazně více hot pixelů u složeného snímku (což bych nečekal).
Odpovědět0 0
Záleží na snímači a foťáku, do jak dlouhé expozice a jak vysokého ISO má význam jít. A to se musí odzkoušet. A dále neprodlužovat, ale sekat další expozice.
Odpovědět0 0
Např. http://www.astro.cz/clanky/multimedia/rozhovor-petr-horalek-o-umeni-astrofotografie.html je fotka z místa s tak nízkým osvětlením, jaké se v ČR nevyskytuje (díky světelnému znečištění). A samozřejmě jde o multiexpozici, jinak by něco takového vyfotit nebylo možné.
Odpovědět0 0
Tak tohle osvětlení je ale výrazně vyšší než to, o čem se tu bavíme. Já to testoval při extrémně nízkém, v podstatě žádném světle (koupelna osvětlená displejem smartphonu s tmavou aplikací ovládající Wi-Fi fotoaparátu, 2 sekundy a clona byla snad někde kolem F4,5). Prostě simulace opravdu téměř "žádného" světla.
Upozorňuji, že krátké časy byly zvoleny záměrně, aby se otestovaly naprosto extrémní podmínky skládání, v praxi by šlo fotoaparát nastavit lépe a dosáhnout lepší snímky. Jenže protože nebyl k dispozici neomezený bulb, tak jsem to nasimuloval tím, že místo skládání 2 hodin z např. 4minutových expozic jsem udělal skládání 2 minut ze 4sekundových expozic. I těch 32 složených snímků přes sebe byla v podstatě stále tma.
Upozorňuji, že krátké časy byly zvoleny záměrně, aby se otestovaly naprosto extrémní podmínky skládání, v praxi by šlo fotoaparát nastavit lépe a dosáhnout lepší snímky. Jenže protože nebyl k dispozici neomezený bulb, tak jsem to nasimuloval tím, že místo skládání 2 hodin z např. 4minutových expozic jsem udělal skládání 2 minut ze 4sekundových expozic. I těch 32 složených snímků přes sebe byla v podstatě stále tma.
Odpovědět0 0
Proto jsem zmiňoval workflow DeepStarStacker. Obrazové snímky se skládají s dark, dark flat a bias a vytváří kalibrované snímky -
Copy/paste
Light Frames
The Light Frames are the images that contains the real information: images of galaxies, nebula...
Dark Frames and Dark Flat Frames
The Dark Frames are used to remove the dark signal from the light frames (or the flat frames for the Dark Flat frames).With DSLRs and CCD Camera, the CMOS or CCD is generating a dark signal depending of the exposure time, temperature and ISO speed (DSLR only).
Bias Frames (aka Offset Frames)
The Bias/Offset Frames are used to remove the CCD or CMOS chip readout signal from the light frames.
A kalibrované snímky se skládají různými metodami dle výběru. Buď přímo v DeepStarTracker nebo lepším RegiStar nebo jiném sw dle potřeby. Takže extrémně krátké expozice, které jste nasnímal, kdyby jste k nim měl dark, dark flat, provedl kalibraci a pak teprve skládal nebo zprůměroval a zjasnil, měly by výsledky být lepší. Pochopitelně je otázkou doba/ISO. To je o zkušenosti - viz doporučení pro Canon EOS 20D ISO 1000.
A metoda kalibrovaných snímků určitě změní použití optimálního řešení, kdy ještě jedna expozice a kdy už násobná expozice ve prospěch násobné expozice.
Copy/paste
Light Frames
The Light Frames are the images that contains the real information: images of galaxies, nebula...
Dark Frames and Dark Flat Frames
The Dark Frames are used to remove the dark signal from the light frames (or the flat frames for the Dark Flat frames).With DSLRs and CCD Camera, the CMOS or CCD is generating a dark signal depending of the exposure time, temperature and ISO speed (DSLR only).
Bias Frames (aka Offset Frames)
The Bias/Offset Frames are used to remove the CCD or CMOS chip readout signal from the light frames.
A kalibrované snímky se skládají různými metodami dle výběru. Buď přímo v DeepStarTracker nebo lepším RegiStar nebo jiném sw dle potřeby. Takže extrémně krátké expozice, které jste nasnímal, kdyby jste k nim měl dark, dark flat, provedl kalibraci a pak teprve skládal nebo zprůměroval a zjasnil, měly by výsledky být lepší. Pochopitelně je otázkou doba/ISO. To je o zkušenosti - viz doporučení pro Canon EOS 20D ISO 1000.
A metoda kalibrovaných snímků určitě změní použití optimálního řešení, kdy ještě jedna expozice a kdy už násobná expozice ve prospěch násobné expozice.
Odpovědět0 0
ve prospěch násobné expozice
Odpovědět0 0
Možná to opravdu bude tou stabilizací to omezení,protože na GH3 mám Bulb 60min,ale nikdy jsem to nevyužil.
Odpovědět0 0
Na druhou stranu, GX8 má bulb do 30 minut a má stabilizaci na čipu (v manuálu jsem nenašel informaci, že by bylo možné dosáhnout takový čas jen bez stabilizace, ale kdo ví).
Odpovědět0 0
Taky jsem na tohle koukal, ale tam uz je novejsi verze stabilizace a predevsim jiny snimac ... dosti rozdilu. Hrabal jsem se v tom min. tyden, nasel jsem X dalsich tel, ktere maji taky limit 2 min a stabilizaci nemela, takze opravdu tezko rict ...
Odpovědět0 0
Koukám na graf, jak minimální cena padá jak kámen, přesně jak jsem očekával. Podle mě TZ100 není dostatečně zajímavý pro profíky nebo velmi náročné amatéry a běžnější uživatel minimálně v ČR nechodí do obchodu vysolit na dřevo 18 000 Kč za kapesní UZ. Jinak je to ovšem opravdu fajn foťák. Panasonic opět dokázal vyrobit něco, na co ostatní výrobci nemají odvahu nebo nevím, co nemají, že jim to brání vyrobit alespoň čas od času (ale zase ne velmi vzácně) nějaký zajímavý model foťáku (pokud nepočítám nějakou jejich hlavní, mnohaletou modelovou řadu).
Odpovědět3 0
Chtěl bych upozornit na chybku:
V kapitole "Závěr" v části "Plusy" by místo:
"Kvalitní 4D video, zpomalené Full HD video"
... mělo být spíše:
"Kvalitní 4K video, zpomalené Full HD video"
... Ne?
Přestože technologie 4D videa jistě jednou přijde a bude jistě zajímavá :-).
V kapitole "Závěr" v části "Plusy" by místo:
"Kvalitní 4D video, zpomalené Full HD video"
... mělo být spíše:
"Kvalitní 4K video, zpomalené Full HD video"
... Ne?
Přestože technologie 4D videa jistě jednou přijde a bude jistě zajímavá :-).
Odpovědět0 0
Ups, předběhl jsem dobu :-) Díky, opraveno.
Odpovědět1 0
recenze velmi pěkná a podrobná, kvalitní tak jako obvykle. Jen ten název ultrazoom bych spíše přiřazoval nad 15x zoom.
Jinak už jsem se rozhodl synovi koupim raději Panasonic Lumix DMC-GX7, i když TZ100 má větší čip jak jeho konkurenti ,ale ergonomicky mě připadá jak krabička od sardinek, na kterou někdo narouboval tlačítka a kolečka. To je takový problém , aby výrobce zapřemýšlel nad tím, aby ten jeho dost drahý přístroj i vypadal trochu k světu a držel se lépe v ruce. Vím že si připlatí za objektivy , ale i s 12-42 jej koupím pod 13K.
Jinak už jsem se rozhodl synovi koupim raději Panasonic Lumix DMC-GX7, i když TZ100 má větší čip jak jeho konkurenti ,ale ergonomicky mě připadá jak krabička od sardinek, na kterou někdo narouboval tlačítka a kolečka. To je takový problém , aby výrobce zapřemýšlel nad tím, aby ten jeho dost drahý přístroj i vypadal trochu k světu a držel se lépe v ruce. Vím že si připlatí za objektivy , ale i s 12-42 jej koupím pod 13K.
Odpovědět0 0
Je nutné si uvědomit, že jde o kapesní ultrazoom, tedy malý fotoaparát, který má být malý, je to jedna z jeho základních vlastností. Pokud člověku nevadí větší rozměry, tak Panasonic má v nabídce už dávno FZ1000, takže ergonomický problém má své řešení. Nicméně je fakt, že i kapesní ultrazoom může mít ten úchop o něco lepší.
Odpovědět1 1
jaky myslite ze je vhodny zoom objektiv k sade gx 7 s 20 mm 1,7? ten nove uvedeny 12 - 60? (bude recenze)? do objektivu se svetelnosti okolo 2,8 nejsou jednoduse finance. Děkuji.
Odpovědět0 0
Záleží na Vás přeci ;-). Jestli chcete objektiv s rozsahem 12-60mm (24-120mm po přepočtu), tak ho kupte. Jinou možnost (tedy podobnou alternativu) stejně nemáte. Pořádnou recenzi na něj jsem zatím nenašel, ale taková ta jednoduchá s grafy a běžnými ukázkami fotografií existuje a objektiv se zdá být v pohodě, já bych tedy z nákupu zklamaný nebyl. Viz zde:
https://www.ephotozine.com/article/panasonic-lumix-g-vario-12-60mm-f-3-5-5-6-asph--power-o-i-s--review-29293
https://www.ephotozine.com/article/panasonic-lumix-g-vario-12-60mm-f-3-5-5-6-asph--power-o-i-s--review-29293
Odpovědět0 0
Doyl2kX: Tak GX7 s tim (velmi dobrym) setakem za soucasnou finalni cenu je cosi opravdu bezkonkurencniho, pomer ceny - kvality je vysoko nad cimkoliv jinym v techto castkach (vc. E-M10 s jejich 14-42 nepancake setakem - chvilku jsem fotil obema vedle sebe a GX7 je nesrovnatelne dospelejsi, efektivnejsi nastroj, po kterem kdyz si pak clovek do ruky vezme OM-Dcko, tak trpi :) a to to neni spatny fotak ...). Krom toho kdyz si za ~ 4000 dokoupite velmi povedene 40-150 M.Zuiko (nebo za jeste min bazarove), tak budete porad na mensi castce nez u techto high-end ultrazoomu, v podobne rozsahu, lepsi obrazove kvalite a sofistikovanejsim tele / systemu s budoucnosti - moznosti rust. Dobre jste si vybral ;)
A ano, nektere nedomyslenosti, ktere vyjmenoval p. Surkala, opravdu zamrzi, nejen ta viditelne kompromisni ergonomie (alespon pogumovani s vybranim pro prst by neublizilo). GX7 je o dost domyslenejsi, ale par drobnosti by se taky naslo (napr. nemoznost nastavit limit ISO v krocich po 1/3 EV, nemoznost vypnout autokorekci jasu hledacku, bulb limit jen dve minuty, a tak podobne - ale je toho poskrovnu, fotak je to opravdu vyjimecne dusledne promysleny).
A ano, nektere nedomyslenosti, ktere vyjmenoval p. Surkala, opravdu zamrzi, nejen ta viditelne kompromisni ergonomie (alespon pogumovani s vybranim pro prst by neublizilo). GX7 je o dost domyslenejsi, ale par drobnosti by se taky naslo (napr. nemoznost nastavit limit ISO v krocich po 1/3 EV, nemoznost vypnout autokorekci jasu hledacku, bulb limit jen dve minuty, a tak podobne - ale je toho poskrovnu, fotak je to opravdu vyjimecne dusledne promysleny).
Odpovědět1 1
a vyuzil by realne si ten bulb cez 120 sekund??? alebo by si to nepouzival ale chces to tam proste mat pre skvely pocit ze? :D
Odpovědět1 1
Coze?? Jaky skvely pocit? :) Nevim, jak Ty, ale ja a obcas fotim nocni krajiny (ziju v prirode), na coz dve minuty fakt nestaci, i expozice v relativne svetelnych (venkovnich, ne mestskych) nocich na GX7 potrebujou aspon ISO3200 - 6400 a maximalni casovy limit, tmavsi noci s dvema minutama kvalitne nelze vyfotit vubec (a kazdopadne nemoznost pouzivat dlouhy expozice se zakladnim ISO se negativne projevuje vzdy ...). Neminim tim, ze by byl potreba hodinovej bulb, ale aspon deset minut by se opravdu hodilo ... oni to tam maji udelany tak zvlastne, neni tam zadnej exaktni cas a skoro to vypada, ze v tech cca dvou minutach expozici ukonci hlidani teploty snimace, ale vypne ji to i pro foceni na nizsi ISO, kdy by se mel hrat min ... je to skoda, ale nic kritickyho, jen nekdo kdo nocni krajiny provozuje casteji, neni vhodny kandidat pro GX7cku.
Odpovědět0 1
A jeste neco ... zrovna dlouhy nocni expozice jsou neco, kde limity mensiho snimace projevi hodne. Jakkoliv Olympus i Panasonic dokazaly z M4/3 vymackat v nekterych ohledech az neuveritelne veci (a zejmena nektere levnejsi APS-C snimace Canonu jsou na tom s kvalitou obr. vysupu i hure), tak delsi expozice si shane na dno, ktere se ukaze byt bliz, nez se z foceni v beznych podminkach jevi. Oni nejspis vedi, proc tam ten limit dali - cetl jsem neco o tom, ze to souvisi se stabilizaci snimace, ktera komplikuje odvod tepla - ale v kazdem pripade jsou ty dve minuty malo a urcitemu typu fotografu by to mohlo dost vadit pri praci, takze by nebylo fer to nezminit, kdyz o par prispevku vys GX7 tak chvalim. Zajimave je, ze na tomtez snimaci dovoluji natacet i mnohaminutova videa, coz vlastne take neni nic jineho nez trvala expozice s milisekundovymi prodlevami mezi exponovanim framu (pokud to neni vyrez, ale i tak ...).
Odpovědět0 1
Pri dlhych expoziciach nie je problem teplo, pretoze pocas samotnej expozicie su CMOS obvody snimaca v podstate v klude a vtedy sa nijak nezohrievaju. Ovela vecsim problemom je vobec udrzat vo fotobunkach naakumulovany naboj viac ako par sekund ci minut. Vtedy sa uz zacnu velmi silno prejavovat technologicke limity - hlavne strata naboja zvodovymi prudmi, presakovanie naboja medzi susednymi bunkami. Staci aby nejaky pixel mal izolacny odpor napr. 10 megaohmov namiesto 100 megaohmov ako okolite pixely, a uz pri expozicii dlhsej ako par sekund nameria o tretiu menej svetla, pretoze pri tak malickych hodnotach nabojov, s akymi sa vo fotobunkach pracuje, tretina naboja stihne za tych par sekund odtiect prec. Napriklad aj znamy problem - hot a deadpixely, ktore sa objavia az pri dlhsich expoziciach - je tiez sposobeny prave tymto.
Astronomovia ked fotia nocnu oblohu, tiez casto potrebuju aj viac ako desatminutove expozicie. Riesia to multiexpoziciou - tak ze urobia seriu kratsich expozic a tie potom zlucia do jednej vyslednej fotky. Preto ak niekto potrebuje bulb dlhsi ako (radovo) minutu, mal by nieco take riesit multiexpozicou. Vzhladom na technologicke limity digitalneho snimania obrazu (spomenute v predchadzajucom odstavci) tym dosiahne kvalitnejsi vysledok nez jednou dlhou expoziciou.
Astronomovia ked fotia nocnu oblohu, tiez casto potrebuju aj viac ako desatminutove expozicie. Riesia to multiexpoziciou - tak ze urobia seriu kratsich expozic a tie potom zlucia do jednej vyslednej fotky. Preto ak niekto potrebuje bulb dlhsi ako (radovo) minutu, mal by nieco take riesit multiexpozicou. Vzhladom na technologicke limity digitalneho snimania obrazu (spomenute v predchadzajucom odstavci) tym dosiahne kvalitnejsi vysledok nez jednou dlhou expoziciou.
Odpovědět1 0
samozrejme ze dlhe expozicie sa riesia skladanim viacerych kratsich, ved o tom to je :)
10-20 minutova expozicia...je proste blbost bez akychkolvek vyhod v porovnani so skladanim...nema to realne vyuzitie
10-20 minutova expozicia...je proste blbost bez akychkolvek vyhod v porovnani so skladanim...nema to realne vyuzitie
Odpovědět1 1
busy: Diky za zajimave vysvetleni ohledna tepla v souvislosti s delsimi expozicicemi, i kdyz si nejsem uplne jisty, ze to tak 100%tne je.
bp: Co to meles? Jasne jsem v kontextku prilis kratkeho bulb rezimu psal o foceni tmavsich noci (krajiny bez mesice / zatazeno), tzn. odpovidaji tak -8 az -4 EV a tam se muzes jit s multiexpozici klouzat, desekrat nasnimas cernou tmu a nic z toho neslozis. Co pises plati maximalne o hratkach s pohybem hvezd, tmava nocni mesta, a podobne, ale o tom se tu nikdo nebavi (a uprimne pochybuji o tom, ze jsi nejakou praktickou zkusenost s tim, na co reagujes). Zcela konkretne, fotim to s clonou F4 a potrebne casy se podle konkretnich svetelnych podminek pohybujou pri ISO 200 (zakladni ISO GX7 i E-M10) mezi dvema az cca 30ti minutama a i pokud to vyzenes na ISO 800 (vys stejne nema smysl pri tomto typu snimku a uz vubec ne na techto snimacich chodit), tak se stejne ve vetsine pripadu nedostanes pod ctyri minuty ..., takze realne vyuziti to rozhodne ma.
bp: Co to meles? Jasne jsem v kontextku prilis kratkeho bulb rezimu psal o foceni tmavsich noci (krajiny bez mesice / zatazeno), tzn. odpovidaji tak -8 az -4 EV a tam se muzes jit s multiexpozici klouzat, desekrat nasnimas cernou tmu a nic z toho neslozis. Co pises plati maximalne o hratkach s pohybem hvezd, tmava nocni mesta, a podobne, ale o tom se tu nikdo nebavi (a uprimne pochybuji o tom, ze jsi nejakou praktickou zkusenost s tim, na co reagujes). Zcela konkretne, fotim to s clonou F4 a potrebne casy se podle konkretnich svetelnych podminek pohybujou pri ISO 200 (zakladni ISO GX7 i E-M10) mezi dvema az cca 30ti minutama a i pokud to vyzenes na ISO 800 (vys stejne nema smysl pri tomto typu snimku a uz vubec ne na techto snimacich chodit), tak se stejne ve vetsine pripadu nedostanes pod ctyri minuty ..., takze realne vyuziti to rozhodne ma.
Odpovědět0 1
Z cisto teoretickeho hladiska je multiexpozicia s naslednym scitanim obrazkov presne to iste ako jedna dlha expozicia s tym istym casom - ci scitas kopec mensich nabojov alebo vezmes jeden vecsi, vysledok by mal byt ten isty.
A z praktickeho hladiska je multiexpozicia dokonca este lepsia, pretoze tam nehrozi az taka velka (a v kazdom pixeli potencialne ina) strata naboja z dovodov ktore som vyssie spominal - zvodove prudy, presakovanie nabojov medzi susednymi bunkami.
Je ale pravda, ze pri foteni jednotlivych expozicii do jpg sa moze stat, ze osembitovy rozsah jpg nebude dostatocne presny pri tak malych hodnotach RGB ake vyjdu pri tmavej krajine. V takom pripade je samozrejme nutne pouzit rawy - najprv ich previest na 16-bitovy format (tiff), scitat a az vysledok previest do vysledneho 8-bit formatu (jpg,png...)
A z praktickeho hladiska je multiexpozicia dokonca este lepsia, pretoze tam nehrozi az taka velka (a v kazdom pixeli potencialne ina) strata naboja z dovodov ktore som vyssie spominal - zvodove prudy, presakovanie nabojov medzi susednymi bunkami.
Je ale pravda, ze pri foteni jednotlivych expozicii do jpg sa moze stat, ze osembitovy rozsah jpg nebude dostatocne presny pri tak malych hodnotach RGB ake vyjdu pri tmavej krajine. V takom pripade je samozrejme nutne pouzit rawy - najprv ich previest na 16-bitovy format (tiff), scitat a az vysledok previest do vysledneho 8-bit formatu (jpg,png...)
Odpovědět1 1
No jo busy, jenze jak pises, z ciste teoretickeho ... praxe je ponekud jina. Kazda expozice v multiexpozici zacina otevrenim zaverky, takze "od nuly" a nevim o zadnem fotaku, ktery by umel "navazovat k uz nasbiranemu svetlu", tezko to jinak popsat, jakkoliv se mi ta formulace nelibi. Na toto bitova hloubka formatu nema zadny vliv. Takze pokud osmkrat za sebou exponujes s casem 120 sekund, clonou F4 a ISO 800, tak nasbiras 10x nula az 1/8 potrebneho svetla, a skladas pres sebe taky jen nula az 1/8 vysledku, nikoliv 1/8 + 1/8 + 1/8 ... snad uz je pochopitelne i pro teoretiky, proc multiexpozice neni identicka regulernimu bulbu rezimu.
Odpovědět0 0
Tu nejde o foťák, ale spíše o editor. Když budeš mít 100 fotek s takřka úplnou tmou a posčítáš je v editoru (ne ve fotoaparátu, i když i sčítání expozic některé umí, tuším, že Olympus), tak to bude podobné jako 100násobná expozice. Expozice můžeš v editoru úplně bezproblémově sčítat. Akorát je potřeba RAW, protože JPEG obvykle upravuje kontrast, odšumuje a pak ty malé jasové změny, které by vytvořily kresbu ze tmy, zruší (JPEG může mít úplný podpal).
Odpovědět0 0
Pozor, ja nepisem, ze jednotlive snimky z multiexpozicie budes priemerovat, ale jasne som uviedol, ze ich vo vysledku scitas. A ked scitas osemkrat 1/8 svetla, vyjde ti presne 1 svetlo, t.j. to iste, co by si teoreticky mohol dosiahnut jednou 8x120 = 960 sekundovou expoziciou (ak neuvazujeme technologicke problemy straty naboja kvoli dlhym casom).
To znamena, ze ak sa RGB hodnoty nejakeho konkretneho pixela budu v jednotlivych 120-sekundovych expoziciach pohybovat okolo urovni 10,10,10 tak vo vysledku scitanim osmych snimok dosiahnes ze pixel bude mat urovne okolo 80,80,80.
Mozes si predstavit aj tak ako to funguje pri analogovom filme. Na zaciatku su strieborne krystaliky na filme v nejakej zakladnej forme, a expoziciou sa menia na premenenu formu (laicky popisane). A je uplne jedno, ci konkretne policko filmu budes osvetlovat jedenkrat 960 sekund, alebo ho postupne vystavis osmym 120 sekundovym expoziciam - nakoniec budu krystaliky v oboch pripadoch premenene tak isto.
Mozno ti vadi, ze sa snimaci cip sa na zaciatku kazdej expozicie "vyresetuje" a snima svetlo "od nuly". Toto je ale poriesene prave tym, ze vysledne namerane naboje nakoniec scitas, nie priemerujes.
To znamena, ze ak sa RGB hodnoty nejakeho konkretneho pixela budu v jednotlivych 120-sekundovych expoziciach pohybovat okolo urovni 10,10,10 tak vo vysledku scitanim osmych snimok dosiahnes ze pixel bude mat urovne okolo 80,80,80.
Mozes si predstavit aj tak ako to funguje pri analogovom filme. Na zaciatku su strieborne krystaliky na filme v nejakej zakladnej forme, a expoziciou sa menia na premenenu formu (laicky popisane). A je uplne jedno, ci konkretne policko filmu budes osvetlovat jedenkrat 960 sekund, alebo ho postupne vystavis osmym 120 sekundovym expoziciam - nakoniec budu krystaliky v oboch pripadoch premenene tak isto.
Mozno ti vadi, ze sa snimaci cip sa na zaciatku kazdej expozicie "vyresetuje" a snima svetlo "od nuly". Toto je ale poriesene prave tym, ze vysledne namerane naboje nakoniec scitas, nie priemerujes.
Odpovědět0 0
k tomuto netreba nic dodavat...krasne objasnene :) snad to uz pochopil...
Odpovědět0 1
busy: Jiste, ale musis mit co scitat - porad si nerozumime (na vicecetene blaboly "bp" uz ani nebudu reagovat). Predstav si scenu nocni les + louka, osvetlena pouze mladym mesicem zcela schovanym za oblacnou oblohou - okem vidis jen kontury nejvyraznejsich objektu, jinak tma. Takze mas na kraji louky jeden blizsi soliterni velky dub, ten trosku videt je, LV rekneme -6, dal mas za louku, ktera i z toho mala svetla prece jen neco odrazi (LV -5), za ni hradbu lesa, ktere je o neco tmavsi, nez otevrena louka i ten solo strom v popredi - rekneme LV -7. K tomu jeste okraj lesa vedle dalsiho vzdalenyho pole v pozadi a mezi tim (zamraceny nocni obzor), kde v teto casti aspon neco malo videt je (takze hrana lesa - pole rekneme LV -4). Expozici Tebou popsanym zpusobem (v mnou popsanych limitech) nedopadne na ty nejtmavsi obekty tolik svetla, abys mel co scicat. Porad to bude jen uplna tma, x8, pripadne budes porad scitat jen tu malou nesvetlejsi cast subjektu, ktera nabrala nejakou "vditelnost", rozhodne Ti nevyjde "to iste". Objekty se nejnizsimi LV, ktere pro "viditelnost" potrebovaly vice svetla, nez kolik "multiexponovani od nuly" poskytuje, tam proste nebudou. Doporucuji si to vyzkouset v praxi - v prikladech stale pises o jine situaci.
Milan: Zdali to Oly umi nebo ne jsem nezkousel, nebot E-M5 i E-M10 mely bulb limit pulhodinovy = dostacujici a uz to nevyzkousim, neb veskerou OM-D vybavu uz jsem poslal do sveta :).
Milan: Zdali to Oly umi nebo ne jsem nezkousel, nebot E-M5 i E-M10 mely bulb limit pulhodinovy = dostacujici a uz to nevyzkousim, neb veskerou OM-D vybavu uz jsem poslal do sveta :).
Odpovědět0 0
Vzdyt si na to, busy, nakonec i sam odpovidas ... zminkou o tech malickych nabojich apod. - v techto extremnich podminkach se nedostanes ani na tech "10, 10, 10", ale budes scitat 0, 0, 0, coz je porad nula ...
Odpovědět0 0
To není úplně pravda. Uvědom si, že v RAWu máš 12 nebo 14bitovou hloubku (0-4096 nebo dokonce 0-16384) pro pokrytí černá-bílá. Stačí relativně malé množství fotonů a už tam máš jedničku. Navíc ti v tom pomáhá samotný šum. Čím víc expozic nafotíš, tím více se šum zahladí a ztratí. Jenže někdy právě těch pár fotonů může způsobit to, že hodnota šumu (třeba 5,8) bude navýšena o samotnou expozici (třeba 0,3) a přehoupne se to o číslo výše.
Odpovědět1 0
Nicméně teď jsem si to zkoušel a ten skládaný výsledek má přeci jen slabší kvalitu než plná expozice (ty základní šumy jsou vzhledem k užitečnému signálu výraznější). Prostě, dá si tím částečně pomoci, ale úplně všechno tím asi zachránit nepůjde.
Odpovědět1 0
Presne to se snazim celou dobu rict ... ja jsem to nikdy takto hluboce jako busy teoreticky nepitval a nechci se dostavat na uroven konkretnich prepoctu, jak funguje snimac ve fotaku (vlnova delka, rychlost svetla, schopnost bunky zachytit svetlo vs. vlastni falesny signal vznikajici provozem), ale v praxi se to na vsech fotacich chovalo tak, jak jsem psal - od urcite hranice dolu uz vlastni provoz snimace prevysoval to, co v bunkach za tu kratkou dobu "zustavalo" (pricemz cim mensi - plosne - snimac, tim vyse tato hranice je ... i to jsem zminoval. Multiexpozice je uzitecna vec, ale neni to ve vysledku / praxi totez / stejne pouzitelne jako stejne dlouha expozice bulb rezimem. A dve minuty na GX7 jsou malo pro prave pro ty svetelne situace, kde prave rozdil je patrny.
Odpovědět0 0
Podla mna (moj osobny nazor) su tie dve minuty rozumny kompromis dvoch poziadaviek - maximalizovat cas expozicie tak, aby sa na jeden "sup" zachytilo co najviac fotonov, a - minimalizovat cas expozicie, aby sme naakumulovany naboj prilis nestracali kvoli technologickym limitom. Myslim si ze pri tomto konkretnom snimaci v GX7, pri expoziciach nad dve minuty, uz (kvoli spominanym technologickym limitom) zacne kvalita vyslednej fotky zase klesat. Takze ak by som GX7-mou fotil nocnu bezmesacnu krajinu, urobil by som to scitanim potrebneho poctu dvojminutovych expozicii.
Inak, to "teoreticke" pitvanie az na uroven konkretnych prepoctov je mozno pre vela ludi otravne (hlavne pre tych co v matematike a fyzike nie su az tak doma), ale v praxi vyborne pomaha pochopit mnohe veci - ked clovek vie ako veci funguju aj po fyzikalnej stranke, vie si na mnohe otazky odpovedat bez toho, aby stracal cas zdlhavym experimentovanim alebo googlenim :)
Inak, to "teoreticke" pitvanie az na uroven konkretnych prepoctov je mozno pre vela ludi otravne (hlavne pre tych co v matematike a fyzike nie su az tak doma), ale v praxi vyborne pomaha pochopit mnohe veci - ked clovek vie ako veci funguju aj po fyzikalnej stranke, vie si na mnohe otazky odpovedat bez toho, aby stracal cas zdlhavym experimentovanim alebo googlenim :)
Odpovědět0 0
Neuvědomuješ si jednu věc, že to přetékání nábojů se děje vždy. U krátkých expozic je menší, ale tím, že to sečteš, to dorovnáš na tu hodnotu, jakou by to mělo, kdyby to bylo foceno dlouze. A při sčítání ti navíc vylezou některé šumy, na které délka expozice nemá vliv nebo má jen malý. Takže já si myslím, že sčítání může mít smysl, ale nemyslím si, že dostaneš kvalitní snímek, když budeš ze dvou minut dělat dvě hodiny. Když sečteš třeba 5 snímků, tak proč ne, ale desítky ti už nadělají docela paseku. Já to včera zkoušel se třiceti snímky a musím říci, že jsem odhadoval kvůli těm stálým šumům trochu slabší kvalitu snímku, ale rozdíl byl přeci jen o něco větší, než jsem čekal (zejména mě překvapilo to, jak brutálně se vyrojily hot pixely při skládání většího množství krátkých expozic). Přitom ty bys řekl, že hot pixely jsou problémem dlouhých expozic a ono je to naopak, jsou výraznější při skládání velkého počtu krátkých expozic.
Odpovědět3 0
Milan uz me predesel ... :)
busy, ja Tvoje teorie ohledne multiexpozic nijak nezpochybnuju - v ciste teoreticke rovine by to melo fungovat tak, jak pises, ale v praxi tomu tak proste neni. A misto googleni je nekdy opravdu vzit do ruky fotak, podivat se, jak teorie funguje v praxi a pak pripadne rozvijet nove teorie, proc tomu tak neni ... A konkretne ke GX7 dodam, ze na tomto snimaci Panasonicu je rozdil teorie - praxe jeste makantnejsi, nez treba na M4/3 v Olympusech, ktere jsem predim i castecne soubezne pouzival.
busy, ja Tvoje teorie ohledne multiexpozic nijak nezpochybnuju - v ciste teoreticke rovine by to melo fungovat tak, jak pises, ale v praxi tomu tak proste neni. A misto googleni je nekdy opravdu vzit do ruky fotak, podivat se, jak teorie funguje v praxi a pak pripadne rozvijet nove teorie, proc tomu tak neni ... A konkretne ke GX7 dodam, ze na tomto snimaci Panasonicu je rozdil teorie - praxe jeste makantnejsi, nez treba na M4/3 v Olympusech, ktere jsem predim i castecne soubezne pouzival.
Odpovědět0 0
No praveze ja som to tiez prakticky skusal a mne vysla jedna dlha expozicia ovela horsie - nahodny sum ako taky cca podobny, ale mal som ovela viac vadnych (hot aj dead) pixelov. Ale bolo to uz davnejsie (na Olympuse C-2) a kludne pripustam, ze s dnesnymi technologiami (a hlavne ovela sialenejsimi pixelovymi hustotami) to uz moze byt kludne inak.
Odpovědět0 0
Ale uvedomujem :) Dajme tomu, ze vyrobna technologia pixelov umoznuje dosiahnut polcas rozpadu naboja 30 minut (t.j. ze za pol hodinu sa strati polovica naboja z pixelu), a ja urobim dvojhodinovu expoziciu, tak (velmi zjednodusene napisane), z naboja ktory sa mi akumuloval prvu pol hodinu, mi po hodine a pol zostane iba cca osmina, z naboja z druhej polhodiny iba stvrtina a z naboja z predposlednej polhodiny iba polovica. Nasledne na konci expozicie potom nacitam iba cca 40% celkovej hodnoty naboja (1/8+1/4+1/2+1 voci ocakavanej hodnote 4), ktory by som mal nacital pre dane osvetlenie. Ak by som ale robil 60 dvojminutovych expozicii, za dve minuty stratim iba cca 2% naboja. Nasledne ked to scitam, z multiexpozicie ziskam hodnotu osvetlenia s odchylkou 2% voci idealnemu stavu, kdezto pri jednej dlhociznej expozicii budem mat odchylku az 60%. Ak by vedlajsi pixel nebodaj stracal naboj 2x rychlejsie, pri multiexpozicii stratim len 4%, kdezto pri jednej dlhej expozicii az cca 70%. A fotka, kde sa pixely lisia len o 2 percenta, musi byt principialne lepsia nez fotka, kde sa pixely lisia az o polovicu (ked v jednom ziskam 40% a v druhom pri tom istom svetle iba 30% naboja).
Samozrejme toto co som napisal, plati iba pre vplyv straty naboja vzhladom na dlzku expozicie.
Ohladom konstantnych sumov, ktore su pri kazdej expozcii rovnake, toto by sa malo riesit prave tym ze po expozicii sa urobi este jedna, taka ista expozicia, ale s uzavretou uzavierkou a takto zosnimany pomocny obraz sa odcita od toho skutocne zosnimaneho predtym. Takze pokial clovek vzdy necha robit aj tuto "kompenzacnu" expoziciu, tieto sumy by nemali mat na vysledok velky vplyv.
Myslim si, ze pokial ti scitavacia multiexpozicia vysla horsej kvality ako jedna dlha expozicia (a nechal si robit aj "kompenzacne" expozicie), nenarazil si este na technologicky limit dlzky expozicie na pouzitom cipe. Mozno by bolo zaujimave to vyskusat s este dlhsimi expoziciami (ak ma dany fotak tak dlhy bulb).
Samozrejme toto co som napisal, plati iba pre vplyv straty naboja vzhladom na dlzku expozicie.
Ohladom konstantnych sumov, ktore su pri kazdej expozcii rovnake, toto by sa malo riesit prave tym ze po expozicii sa urobi este jedna, taka ista expozicia, ale s uzavretou uzavierkou a takto zosnimany pomocny obraz sa odcita od toho skutocne zosnimaneho predtym. Takze pokial clovek vzdy necha robit aj tuto "kompenzacnu" expoziciu, tieto sumy by nemali mat na vysledok velky vplyv.
Myslim si, ze pokial ti scitavacia multiexpozicia vysla horsej kvality ako jedna dlha expozicia (a nechal si robit aj "kompenzacne" expozicie), nenarazil si este na technologicky limit dlzky expozicie na pouzitom cipe. Mozno by bolo zaujimave to vyskusat s este dlhsimi expoziciami (ak ma dany fotak tak dlhy bulb).
Odpovědět0 0
Zkusím ještě jeden test a dám (snad večer) vědět. Bohužel z foťáku, který mám na test, moc dlouhý bulb asi nevytřískám, ale uvidíme. Teď mě napadlo, že jsem měl v testu chybu měření, kterou jsem si při přenastavování parametrů a vyhodnocení neuvědomil. Možná ty výsledky skládání budou přeci jen více srovnatelné.
Odpovědět0 0
Ty jsi opravdu velky teoretik :), nic proti tomu, naopak, ale nemuzu si pomoct, proste to neni kompletni. Nevim do hloubky, jakym zpusobem zachazi fotoaparaty s prubeznym sibranim expozice, ale neverim, ze je to presne tak, jak pises, minimalne proto, ze veskere expozicni tabulky, i ty hodnotami mnoha desitek minut, s nicim takovym (tak velke ztraty) nepocitaji. Je to samozrejme jen hrube orientacni a doplnkove, ty tabulky neberou v potaz ani jina specifika zaznamu digitalnim snimacem a jsou opravdu velmi schematicke (to je ale tak trochu i Tve aplikovani vyse popisovanych teoretickych principu). Ale konkretne:
"Ohladom konstantnych sumov, ktore su pri kazdej expozcii rovnake" - to neni tak uplne pravda, nebo musi vymezit konstatni sum. Sum ve snimcich ale nikdy neni zcela konstatni.
"toto by sa malo riesit prave tym ze po expozicii sa urobi este jedna, taka ista expozicia, ale s uzavretou uzavierkou a takto zosnimany pomocny obraz sa odcita od toho skutocne zosnimaneho predtym." - ano, to mas 100% pravdu a neni v tom rozdilu oproti tomu, jak to pouzivam ja - toto samozrejme necham probehnout. Jen s tim (idealnim) odectem se opet dostavame trochu mimo teorii, protoze onen nasnimany obraz take neni optimalne "neutralni", vsak sis to urcite kdysi take zkousel. Ale pises "melo", takze budiz ... Vliv na vysledek ale ma to, co jsem se pokousel uz nekolikrat sdelit ... kdyz to reknu selsky, pri kratke (~ 2 min) expozici proste u tech tmavych objektu z prikadu neni nasnimano dost "kresby", aby to prevazilo sum - proto jsem psal o nulach, jistezne tam neni matematicka nula, ale ve smyslu zisku pouzitelneho signalu pro vyslednou fotku ano, misto subjektu je tam proste sum (a sciat muzes kolikrat chces). Naproti tomu pokud je expozice dostatecne dlouha a je nasbiran dostatek fotonu odrazenych subjektem, a to takovy, aby prevysil uroven sumu, ktera ackoliv neni konstatni, tak se "neakumuluje", tak potom, prave i po odecteni te post expozicniho kompenzace, z toho sciatelny vysledek ziskat muzes. Ale na to dve minuty v popsanem prikladu opravdu nestaci, resp. pokud by mely, tak leda na ISO 6400 nebo vyse, kdy uz ale opet je narust sumu takovy, ze se tim snizi pouzitelny zisk (gain) na zcela nepouzitelnou uroven. Proto jsem zminoval to zakladni ISO, ktere je naprosto klicove, a kvuli nemuz jsou proste ty dve minuty na GX7 krute malo. Jinak pokud se dobre pamatuju, tak nejaky chalpek z Panasonicu k tomu jakemsi interview pred par lety rikal, ze je to omezeni skutecne kvuli stabilizacni snimace (u Pana tehdy prvni pokus), ktera zvysuje zahrivani snimace ... skoda jen, ze teda neumoznili delsi expozici pri vypnute stabilizaci (ale vi jen Buh, jak to maji udelane, treba to ten snimac ohriva i tak, pocitam, ze to bude na em bazi a v pripadne vypnuti to snimace stejne bude "drzet" v dane poloze timto zpusobem ...).
Uvidime, jak to vyjde Milanovi, az se k tomu nekdy dostane, je to kazdopadne zajimave tema, ktere jsem rad, ze jsme tu konstruktivne otevreli.
"Ohladom konstantnych sumov, ktore su pri kazdej expozcii rovnake" - to neni tak uplne pravda, nebo musi vymezit konstatni sum. Sum ve snimcich ale nikdy neni zcela konstatni.
"toto by sa malo riesit prave tym ze po expozicii sa urobi este jedna, taka ista expozicia, ale s uzavretou uzavierkou a takto zosnimany pomocny obraz sa odcita od toho skutocne zosnimaneho predtym." - ano, to mas 100% pravdu a neni v tom rozdilu oproti tomu, jak to pouzivam ja - toto samozrejme necham probehnout. Jen s tim (idealnim) odectem se opet dostavame trochu mimo teorii, protoze onen nasnimany obraz take neni optimalne "neutralni", vsak sis to urcite kdysi take zkousel. Ale pises "melo", takze budiz ... Vliv na vysledek ale ma to, co jsem se pokousel uz nekolikrat sdelit ... kdyz to reknu selsky, pri kratke (~ 2 min) expozici proste u tech tmavych objektu z prikadu neni nasnimano dost "kresby", aby to prevazilo sum - proto jsem psal o nulach, jistezne tam neni matematicka nula, ale ve smyslu zisku pouzitelneho signalu pro vyslednou fotku ano, misto subjektu je tam proste sum (a sciat muzes kolikrat chces). Naproti tomu pokud je expozice dostatecne dlouha a je nasbiran dostatek fotonu odrazenych subjektem, a to takovy, aby prevysil uroven sumu, ktera ackoliv neni konstatni, tak se "neakumuluje", tak potom, prave i po odecteni te post expozicniho kompenzace, z toho sciatelny vysledek ziskat muzes. Ale na to dve minuty v popsanem prikladu opravdu nestaci, resp. pokud by mely, tak leda na ISO 6400 nebo vyse, kdy uz ale opet je narust sumu takovy, ze se tim snizi pouzitelny zisk (gain) na zcela nepouzitelnou uroven. Proto jsem zminoval to zakladni ISO, ktere je naprosto klicove, a kvuli nemuz jsou proste ty dve minuty na GX7 krute malo. Jinak pokud se dobre pamatuju, tak nejaky chalpek z Panasonicu k tomu jakemsi interview pred par lety rikal, ze je to omezeni skutecne kvuli stabilizacni snimace (u Pana tehdy prvni pokus), ktera zvysuje zahrivani snimace ... skoda jen, ze teda neumoznili delsi expozici pri vypnute stabilizaci (ale vi jen Buh, jak to maji udelane, treba to ten snimac ohriva i tak, pocitam, ze to bude na em bazi a v pripadne vypnuti to snimace stejne bude "drzet" v dane poloze timto zpusobem ...).
Uvidime, jak to vyjde Milanovi, az se k tomu nekdy dostane, je to kazdopadne zajimave tema, ktere jsem rad, ze jsme tu konstruktivne otevreli.
Odpovědět0 0
Ani nie tak teoretik, skor ma vzdy zaujima, na akom fyzikalnom principe dana vlastnost funguje, a nasledne na zaklade toho najst cestu ako z danej vlastnosti ziskat este viac uzitku :)
"veskere expozicni tabulky, i ty hodnotami mnoha desitek minut, s nicim takovym (tak velke ztraty) nepocitaji." => pretoze boli vymyslene a zostavene este pre fotenie na analogovy film, kde nieco ako "polcas rozpadu naboja" proste neexistuje. Tam akonahle nejaky foton zmeni chemicke zlozenie striebornej zluceniny, toto zlozenie sa uz nikdy samovolne nevrati do zakladneho stavu, v akom bolo pred dopadom fotonu. Analogovy film preto nema cas bulbu nijak obmedzeny - moze byt exponovany kludne aj dni, tyzdne, mesiace... Ono ked sa to tak principialne vezme, u filmu ako takeho zacina expozicny cas jeho vyrobou, a konci az jeho vyvolanim, resp. ustalenim :) A cely tento cas film zbiera vsetky fotony, ktore nan dopadnu, a podla tychto fotonov meni svoje chemicke zlozenie.
"Sum ve snimcich ale nikdy neni zcela konstatni." => to je samozrejme absolutne jasne, ale v tejto diskusii islo prave o ten konstantny sum, ktory sa scitavanim nijak nespriemeruje (nevyhladi). Cisto nahodny sum (zhruba povedane) skace stale okolo nejakej strednej hodnoty, a cim dlhsia expozicia, tym je priemer blizsie k tejto strednej hodnote - toto plati rovnako nielen pre jednu dlhu expoziciu, ale aj pre viac kratkych ktorych sucet casov je rovny tej dlhej expozicii.
Z toho ale vyplyva jeden dolezity zaver. Pokial mas viacero kratsich expozicii v ktorych je nahodny sum vyssi ako uzitocna kresba, ich scitanim (alebo spriemerovanim - z cisto matematickeho hladiska je to jedno) ziskas fotku, kde moze byt uzitocna kresba ovela silnejsia ako tento nahodny sum. Ide o to, ze vysia hodnota sumu z jednej fotky sa "vykompenzuje" nizsou hodnotou sumu z druhej fotky - a (statisticky ponate) cim viac fotiek, tym lepsie toto funguje.
Preto som stale nazoru, ze aj pomocou serie dvojminutovych expozicii mozes krasne vyfotit nocnu bezmesacnu krajinu. A ci to bude kvalitnejsie alebo menej kvalitne nez jedna dlha expozicia, zalezi od toho kde sa navzajom stretavaju limity daneho snimaca (Milanom spominany konstanty sum verzus strata naboja). V kazdom pripade, aj mna zaujima vysledok Milanovho testu.
"veskere expozicni tabulky, i ty hodnotami mnoha desitek minut, s nicim takovym (tak velke ztraty) nepocitaji." => pretoze boli vymyslene a zostavene este pre fotenie na analogovy film, kde nieco ako "polcas rozpadu naboja" proste neexistuje. Tam akonahle nejaky foton zmeni chemicke zlozenie striebornej zluceniny, toto zlozenie sa uz nikdy samovolne nevrati do zakladneho stavu, v akom bolo pred dopadom fotonu. Analogovy film preto nema cas bulbu nijak obmedzeny - moze byt exponovany kludne aj dni, tyzdne, mesiace... Ono ked sa to tak principialne vezme, u filmu ako takeho zacina expozicny cas jeho vyrobou, a konci az jeho vyvolanim, resp. ustalenim :) A cely tento cas film zbiera vsetky fotony, ktore nan dopadnu, a podla tychto fotonov meni svoje chemicke zlozenie.
"Sum ve snimcich ale nikdy neni zcela konstatni." => to je samozrejme absolutne jasne, ale v tejto diskusii islo prave o ten konstantny sum, ktory sa scitavanim nijak nespriemeruje (nevyhladi). Cisto nahodny sum (zhruba povedane) skace stale okolo nejakej strednej hodnoty, a cim dlhsia expozicia, tym je priemer blizsie k tejto strednej hodnote - toto plati rovnako nielen pre jednu dlhu expoziciu, ale aj pre viac kratkych ktorych sucet casov je rovny tej dlhej expozicii.
Z toho ale vyplyva jeden dolezity zaver. Pokial mas viacero kratsich expozicii v ktorych je nahodny sum vyssi ako uzitocna kresba, ich scitanim (alebo spriemerovanim - z cisto matematickeho hladiska je to jedno) ziskas fotku, kde moze byt uzitocna kresba ovela silnejsia ako tento nahodny sum. Ide o to, ze vysia hodnota sumu z jednej fotky sa "vykompenzuje" nizsou hodnotou sumu z druhej fotky - a (statisticky ponate) cim viac fotiek, tym lepsie toto funguje.
Preto som stale nazoru, ze aj pomocou serie dvojminutovych expozicii mozes krasne vyfotit nocnu bezmesacnu krajinu. A ci to bude kvalitnejsie alebo menej kvalitne nez jedna dlha expozicia, zalezi od toho kde sa navzajom stretavaju limity daneho snimaca (Milanom spominany konstanty sum verzus strata naboja). V kazdom pripade, aj mna zaujima vysledok Milanovho testu.
Odpovědět0 0
Byl jsem teď pryč, tak jsem to zatím nemohl udělat. Bohužel tu mám fotoaparát s maximem bulbu na velmi krátkých časech, takže bych mohl zkusit akorát 15×2 sekundy versus 30 sekund v něčem extra tmavém (případně by brzy mělo přijít něco s trochu delším bulb režimem, ale pořád docela krátkým).
Nemáš úplně pravdu s tím, že něčím jako je rozpad náboje, se u filmu nepočítá. Rozhodně tam sice nejde o náboj, ale problém s dlouhými expozicemi je tam také. Jmenuje se to Schwarzschildův efekt a jde o to, že při delších expozicích se exponování filmu zpomaluje (tedy že po delší době už foton nemusí provést onu změnu). Pokud bys si někdy hrál s pinholem, měl bys to tam pak započítávat. Dle některých zdrojů to už při 2 minutách ubere 1,5-2 EV.
Nemáš úplně pravdu s tím, že něčím jako je rozpad náboje, se u filmu nepočítá. Rozhodně tam sice nejde o náboj, ale problém s dlouhými expozicemi je tam také. Jmenuje se to Schwarzschildův efekt a jde o to, že při delších expozicích se exponování filmu zpomaluje (tedy že po delší době už foton nemusí provést onu změnu). Pokud bys si někdy hrál s pinholem, měl bys to tam pak započítávat. Dle některých zdrojů to už při 2 minutách ubere 1,5-2 EV.
Odpovědět1 0
Ano, ale Schwarzschildův efekt je nieco celkom ine - cim je film viac exponovany, t.j. cim je na filme viac svetlom premenenych krystalikov striebra, tym je film (v podstate) menej citlivy na slabsie svetlo a tym dlhsiu expoziciu treba. Je to sice obecna vlastnost filmov, ale jej uroven zavisi od zlozenia a typu filmu a vo vseobecnosti u kazdeho druhu filmu treba predlzovat cas o inu hodnotu.
To ze na filmoch neexistuje rozpad naboja, som myslel to, ze to, co sa uz naexponovalo (foton zasiahol krystalik striebra a ten sa premenil) sa z filmu uz nestrati.
Ohladom tych casov - u lepsich kompaktovych cipov vyrobcovia obvykle umoznuju nastavit az minutove expozcie, preto si myslim, ze limit, kde sa zacne vyznamne prejavovat strata naboja samovybijanim, bude niekde pri este dlhsich casoch a preto z tohto hladiska pri casoch do tej minuty jedna dlha expozicia vzdy vyjde lepsie nez akakolvek multiexpozicia.
To ze na filmoch neexistuje rozpad naboja, som myslel to, ze to, co sa uz naexponovalo (foton zasiahol krystalik striebra a ten sa premenil) sa z filmu uz nestrati.
Ohladom tych casov - u lepsich kompaktovych cipov vyrobcovia obvykle umoznuju nastavit az minutove expozcie, preto si myslim, ze limit, kde sa zacne vyznamne prejavovat strata naboja samovybijanim, bude niekde pri este dlhsich casoch a preto z tohto hladiska pri casoch do tej minuty jedna dlha expozicia vzdy vyjde lepsie nez akakolvek multiexpozicia.
Odpovědět0 0
Je to něco jiného, ale efekt je podobný (pokud tedy ten rozpad náboje fakt v takové míře existuje). Je v podstatě jedno, zda se mi ztratí to, co se nasbíralo nebo se nenasbírá to, co se nasbírat mělo. V obou případech mám méně, než bych měl mít a v obou případech se to projeví v podobných podmínkách.
Odpovědět0 0
Co se clovek vsechno nedozvi ... diky Milane :). Pripomnelo mi to jiny efekt, pro zmenu i digitalu (klasickeho CCD nebo CMOS, ne Foveony a podobne), detaily si uz moc nepamatuji, ale diskutovali jsme tehdy pravidlo prevraceneho casu pri delsich ohniskovych vzdalenostech a nejaky veci hluboce znaly technik (pokud si dobre pamatuji, tak pracujici u nejakeho vyrobce snimacu) tam vysvetloval, ze ani tyto analgoove tabulky u digitalu tak uplne neplati - strucne receno proto, ponevadz sbirani naboju a vycteni senzoru trva urcitou dobu a je sekvencni, diky cemuz bezpecne casy nasobil nejakym koeficientem, aby byly zcela bezpecne. Detaily uz si bohuzel fakt nepamatuju, ale vysvetloval to velmi erudovane a duveryhodne.
Odpovědět0 0
Tak toto by ma celkom zaujimalo aj blizsie - da sa to vysvetlenie niekde este dohladat ?
Ale ked sa tak nad tym zamyslim - u pristrojov s mechanickou uzavierkou by malo byt jedno, ako dlho trva vycitanie udajov zo snimaca, pretoze v snimac v dobe vycitavania udajov je uzavierka uz uzavreta, snimac je v tme a k dalsiemu kumulovaniu naboja uz neprichadza. Ina situacla je pri natacani videa (mechanicka uzavierka trvale otvorena) alebo pri mobiloch ktore (obvykle) mechanicku uzavierku nemaju.
Ale ked sa tak nad tym zamyslim - u pristrojov s mechanickou uzavierkou by malo byt jedno, ako dlho trva vycitanie udajov zo snimaca, pretoze v snimac v dobe vycitavania udajov je uzavierka uz uzavreta, snimac je v tme a k dalsiemu kumulovaniu naboja uz neprichadza. Ina situacla je pri natacani videa (mechanicka uzavierka trvale otvorena) alebo pri mobiloch ktore (obvykle) mechanicku uzavierku nemaju.
Odpovědět0 0
Takže pánové, provedl jsem experiment 128 sekund versus 32×4 sekundy. Delší bulb nebyl fotoaparátem podporován. Zavřel jsem se do koupelny, úplná tma a jediným zdroje světla byl mobilní telefon, jímž jsem přes displej a Wi-Fi spouštěl jednotlivé expozice. Použitý fotoaparát zaznamenával do RAWu.
Jak v prvním, tak i v druhém případě byly snímky odšumovány snímáním černé plochy. Výsledek jednoznačně říká, že bp a busy neměli pravdu a pravdu měl J77. Ono i při tak tmavých a krátkých expozicích se tam občas něco nasbírá (černá fotka, která při +5 EV korekci ukáže náznak toho, co tam bylo) a po sečtení snímků skutečně vyleze to, co bylo foceno, nicméně ta kvalita...
Sloučený snímek měl jemnější šum (jediné pozitivum), ale na druhou stranu více hot pixelů (navzdory odšumování) a výrazně slabší jasový a barevný kontrast. Vypadá jak fotka vytažená po záplavách z bahna. Takže opravdu sčítání expozic může mít smysl při nějakých pěti fotkách, ale určitě ne při desítkách. Výsledky by možná mohly být méně negativní pro slučování v případě, že by RAW měl větší bitovou hloubku (např. 14 bitů), to ale zatím nemohu potvrdit.
Jak v prvním, tak i v druhém případě byly snímky odšumovány snímáním černé plochy. Výsledek jednoznačně říká, že bp a busy neměli pravdu a pravdu měl J77. Ono i při tak tmavých a krátkých expozicích se tam občas něco nasbírá (černá fotka, která při +5 EV korekci ukáže náznak toho, co tam bylo) a po sečtení snímků skutečně vyleze to, co bylo foceno, nicméně ta kvalita...
Sloučený snímek měl jemnější šum (jediné pozitivum), ale na druhou stranu více hot pixelů (navzdory odšumování) a výrazně slabší jasový a barevný kontrast. Vypadá jak fotka vytažená po záplavách z bahna. Takže opravdu sčítání expozic může mít smysl při nějakých pěti fotkách, ale určitě ne při desítkách. Výsledky by možná mohly být méně negativní pro slučování v případě, že by RAW měl větší bitovou hloubku (např. 14 bitů), to ale zatím nemohu potvrdit.
Odpovědět1 0
Diky za nezavisle otestovani, Milane. Koresponduje to i s mymi praktickymi zkusenostmi (na APS-C zrcadlovkach i na CSC).
Odpovědět0 0
bp a busy nemali pravdu, alebo druha moznost, proste si sa stale pohyboval pod technologickym limitom snimaca :) T.j. v oblasti, kde (pri danom svetle) konstantny sum (hotpixely) a konecne rozlisenie A/D prevodu maju na nekvalitu fotky vecsi vplyv ako strata naboja samovybijanim (vid moj prispevok z 25.5.2016 9:21).
Podla mna by bolo zaujimave zopakovat experiment pre radovo ovela dlhsie casy. Na zaciatku tohto vlakna (v prispevku z 23.5.2016 17:07) J77 spominal, ze expozicia dve minuty na GX7 mu je malo, ze by potreboval viac - aspon 10 minut. Chcelo by to nejak hacknut firmware GX7, aby sa dala porovnat 10-minutova expozicia so suctom piatich dvojminutovych. Podla mna, tam niekde sa to v pripade GX7 zacne lamat a dlha 10-minutova expozicia by uz nemusela byt o tolko lepsia od suctu dvojminutovych, ako je dvojminutova lepsia od suctu polminutovych.
Podla mna by bolo zaujimave zopakovat experiment pre radovo ovela dlhsie casy. Na zaciatku tohto vlakna (v prispevku z 23.5.2016 17:07) J77 spominal, ze expozicia dve minuty na GX7 mu je malo, ze by potreboval viac - aspon 10 minut. Chcelo by to nejak hacknut firmware GX7, aby sa dala porovnat 10-minutova expozicia so suctom piatich dvojminutovych. Podla mna, tam niekde sa to v pripade GX7 zacne lamat a dlha 10-minutova expozicia by uz nemusela byt o tolko lepsia od suctu dvojminutovych, ako je dvojminutova lepsia od suctu polminutovych.
Odpovědět0 0
to mas pravdu, nemam...prakticku skusenost s fotenim totalnej TMY nemam...fotim kvoli zaujimavemu svetlu, hre tienov, a podobne, a nie jak sa vravi "cernocha v tuneli" :D takze ...prajem skvele vysledky pri foteni tmy ;) btw, kde sa daju vidiet tie tvoje zaujimave 20-30-minutove expozicie bezmesacnych noci...? strasne by som ich chcel vidiet :D
Odpovědět2 3
Ty ses ale trouba, vid.
Odpovědět1 2
"Oceňuji na něm zejména to, že nadprůměrně dobře udržuje ostrost obrazu i během zoomování (případné dočasné rozostření je malé a rychle je opraveno)."
Tohle spousta zahranicnich recezentu (ani na renomovanych servrech) u videa vubec neuvadi a pritom je to vec, ktera stoji za zminku, nebot temer kazdy fotak se dnes uz chlubi minimalne Full HD v 50/60p nebo 4K videem a v obrazove, ktera "masovym" zakaznikum bude tak jako tak stacit, ale nedoladeny AF dokaze pouzitelnost (pro tyto vetsinove zakazniky) hodne srazit. No a fotaku, ktere to zvladaji dobre, je poskrovnu ... za poslednich 4-5 let by mi na spocitani stacily prsty obou rukou (par prekvapive levnych Canonich kompaktu, Sony A5100 + A6000 (i kdyz tam bylo doostreni pri vsi rychlosti malo plynule, skokove), Canon 100D a Panasonic GX7, ... vse ostatni vetsi ci mensi bida, celkem asi 20 ruznych modelu / znacek). Ne ze by to bylo podstatne pro seriozni filmovani - MF samozrejmost - ale je to uz dnes vlastnosti fotoaparatu pri nataceni videa, ktera na v konecne pouzitelnosti vahu. Neprekvapuje je, ze to tam p. Surkala zminuje, jeho recenze maji uroven a hodnotu ... az s tim jednou seknete, bude mi to chybet :), jine takove na ceskem netu nejsou.
Tohle spousta zahranicnich recezentu (ani na renomovanych servrech) u videa vubec neuvadi a pritom je to vec, ktera stoji za zminku, nebot temer kazdy fotak se dnes uz chlubi minimalne Full HD v 50/60p nebo 4K videem a v obrazove, ktera "masovym" zakaznikum bude tak jako tak stacit, ale nedoladeny AF dokaze pouzitelnost (pro tyto vetsinove zakazniky) hodne srazit. No a fotaku, ktere to zvladaji dobre, je poskrovnu ... za poslednich 4-5 let by mi na spocitani stacily prsty obou rukou (par prekvapive levnych Canonich kompaktu, Sony A5100 + A6000 (i kdyz tam bylo doostreni pri vsi rychlosti malo plynule, skokove), Canon 100D a Panasonic GX7, ... vse ostatni vetsi ci mensi bida, celkem asi 20 ruznych modelu / znacek). Ne ze by to bylo podstatne pro seriozni filmovani - MF samozrejmost - ale je to uz dnes vlastnosti fotoaparatu pri nataceni videa, ktera na v konecne pouzitelnosti vahu. Neprekvapuje je, ze to tam p. Surkala zminuje, jeho recenze maji uroven a hodnotu ... az s tim jednou seknete, bude mi to chybet :), jine takove na ceskem netu nejsou.
Odpovědět2 0
...a ani na slovenskom :)
Kvalitny AF schopny velmi rychlo korigovat ostrost pri zoomovani urcite pride vhod, s tym plne suhlasim.
Mne osobne ale uz dlhsiu dobu u fotoaparatov chyba zachovanie roviny ostrosti pri zoomovani, avsak zalozene nie na doostrovani sceny autofocusom, ale na vnutornej zavislosti polohy zaostrovacich optickych clenov od nastavenej roviny zaostrenia a nastaveneho zoomu.
Myslim tym nieco take, ze procesor vo fotaku by mohol mat v sebe naprogramovanu nejaku funkcnu zavislost, podla ktorej bude vediet, ako a kam ma pohnut ostriaci clen, aby bolo stale zaostrene na tu istu vzdialenost bez ohladu na to aky zoom nastavim. Matematicky vyjadrene: Poloha ostriaceho clena = funkcia(zaostrena_vzdialenost, poloha_zoomu). A ludsky povedane: ak na najkratsom zoome najprv manualne zaostrim na jeden meter, a potom zazoomujem (stale mam nastaveny MF) tak procesor zaroven so zoomovanim bude menit polohu ostriaceho clena tak, aby stale bolo zaostrene na ten jeden meter.
Kvalitny AF schopny velmi rychlo korigovat ostrost pri zoomovani urcite pride vhod, s tym plne suhlasim.
Mne osobne ale uz dlhsiu dobu u fotoaparatov chyba zachovanie roviny ostrosti pri zoomovani, avsak zalozene nie na doostrovani sceny autofocusom, ale na vnutornej zavislosti polohy zaostrovacich optickych clenov od nastavenej roviny zaostrenia a nastaveneho zoomu.
Myslim tym nieco take, ze procesor vo fotaku by mohol mat v sebe naprogramovanu nejaku funkcnu zavislost, podla ktorej bude vediet, ako a kam ma pohnut ostriaci clen, aby bolo stale zaostrene na tu istu vzdialenost bez ohladu na to aky zoom nastavim. Matematicky vyjadrene: Poloha ostriaceho clena = funkcia(zaostrena_vzdialenost, poloha_zoomu). A ludsky povedane: ak na najkratsom zoome najprv manualne zaostrim na jeden meter, a potom zazoomujem (stale mam nastaveny MF) tak procesor zaroven so zoomovanim bude menit polohu ostriaceho clena tak, aby stale bolo zaostrene na ten jeden meter.
Odpovědět1 0
tipnu si, že převody pro zoom jsou řádově "hrubší" a převedeno do grafické formy by vypadaly jako schody na schodišti, zatímco stupně pro ostření mnohem jemnější. Takže by to funkovalo nedokonale, objektiv by stále lehce nedoostřoval a stejně by musela nastoupit elektronika a jemně to korigovat ... takže na nic.
Odpovědět0 0
V beznych kompaktoch je zoom robeny klasickym jednosmernym motorcekom ktory cez spomalovaci prevod z ozubenych koliesok hybe objektivom. To znamena ze pohyb objektivu pri zoomovani je rovnomerny, ziadne viac-menej diskretne skoky tam nenastavaju. Takze "zoomovacich schodov" by som sa tu vobec neobaval.
Nakoniec, ak by aj nejake schody boli, to vobec nevadi, pretoze nejake drobne rozostrenie pocas samotneho zoomovania je akceptovatelne. Dolezite je, aby sa po skonceni zoomovania rovina ostrosti vratila tam kde bola pred zaciatkom zoomovania - skratka, aby po zazoomovani nebolo nutne znovu (ci uz manualne alebo automaticky) ostrit.
A este jedna vec ma v tejto suvislosti napadla. Lepsie fotaky umoznuju nastavit, aby sa po zapnuti vratilo nastavenie zoomu tam kde bolo pred vypnutim. To iste by sa mohlo dat nastavit aj ohladom zaostrenia - po zapnuti sa (okrem zoomovania) ostriace cleny premiestnia presne tam kde boli pred vypnutim. A platilo by to samozrejme aj pri (tom nestastne rychlom) zasunuti objektivu pocas prezerania fotiek.
Nakoniec, ak by aj nejake schody boli, to vobec nevadi, pretoze nejake drobne rozostrenie pocas samotneho zoomovania je akceptovatelne. Dolezite je, aby sa po skonceni zoomovania rovina ostrosti vratila tam kde bola pred zaciatkom zoomovania - skratka, aby po zazoomovani nebolo nutne znovu (ci uz manualne alebo automaticky) ostrit.
A este jedna vec ma v tejto suvislosti napadla. Lepsie fotaky umoznuju nastavit, aby sa po zapnuti vratilo nastavenie zoomu tam kde bolo pred vypnutim. To iste by sa mohlo dat nastavit aj ohladom zaostrenia - po zapnuti sa (okrem zoomovania) ostriace cleny premiestnia presne tam kde boli pred vypnutim. A platilo by to samozrejme aj pri (tom nestastne rychlom) zasunuti objektivu pocas prezerania fotiek.
Odpovědět0 0
k 3. odstavcu: a to su napriklad ktore??? este som sa s fotakom ktory si pamata polohu zoomu po vypnuti nestretol...nic v zlom
Odpovědět0 0
Třeba právě ten testovaný. Panasonicy (nevím zda všechny) mají v menu položku na nastavení zoomu na poslední použitou hodnotu.
Odpovědět1 0
"zachovanie roviny ostrosti pri zoomovani" - to se jmenuje parfokální objektiv, kdysi jsem měl Cosinu 70-210/2,8-4 a ta to měla.
Předpokládám, že návrh co nejmenšího objektivu s co největším zoomem a zároveň dobrou světelností je sám o sobě natolik komplikovaná záležitost, že na parfokalitu můžeme zapomenout. Respektive pokud by sklo mělo být parfokální, zase by muselo slevit na některé z ostatních vlastností.
Předpokládám, že návrh co nejmenšího objektivu s co největším zoomem a zároveň dobrou světelností je sám o sobě natolik komplikovaná záležitost, že na parfokalitu můžeme zapomenout. Respektive pokud by sklo mělo být parfokální, zase by muselo slevit na některé z ostatních vlastností.
Odpovědět0 0
Parfokalny objektiv by samozrejme bol idealny, ale v praxi uplne postaci, ak objektiv zostane taky aky je a tu parfokalnost bude robit procesor (ako som uz napisal na zaciatku) - vzdy pri zmene zoomu zaroven pohne ostriaci clen tak, aby sa rovina ostrosti nezmenila.
Odpovědět1 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
Doporučujeme z našich magazínů
reklama
reklama
Z dalších serverů
